1. příprava měření

   • seznámení s teorií úlohy (co budeme vlastně měřit),

   • zvolíme metodu měření (jak to budeme měřit),

   • vybereme potřebná měřidla a naučíme se s nimi manipulovat (čím to budeme měřit),

   • uvážíme, které vnější podmínky mohou ovlivnit výsledky měření a které chyby měření mohou nastat (vyloučení případných chyb), 

   • naplánujeme pracovní postup měření

2. vlastní měření, které provádíme podle návodů k jednotlivým laboratorním cvičením,

3. zpracování výsledků měření, které zpracováváme dnes nejčastěji pomocí tabulkového kalkulátoru a odevzdáváme ho v elektronické podobě ve formě laboratorního protokolu.

1. název laboratorního cvičení a datum měření

2. jméno žáka (žáků), který měření prováděl

3. seznam použitých pomůcek

4. princip a metodu měření (pracovní postup)

5. tabulky s naměřenými hodnotami, grafy

6. statistické zpracování výsledků měření (výsledek s přesností měření)

7. zhodnocení výsledků měření (diskuze a závěr)

Každé měření je zatíženo chybou. Chyby vznikají v důsledku nedokonalosti našich smyslů a použitých měřících přístrojů. 

 A) PŘÍMÉ MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍ VELIČINY (např. teploty teploměrem)

B) NEPŘÍMÉ MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍ VELIČINY (např. hustoty pomocí hmotnosti a objemu tělesa)