Z kinetické teorie stavby látek plyne:
na každou částici v látce působí ostatní částice současně přitažlivými i odpudivými silami
tyto síly mohou být mechanického, elektrického nebo kvantového původu
Z teoretických výpočtů vyplývá:
Z grafu plyne:
při zcela určité vzdálenosti r0 mezi částicemi je výsledná síla nulová (velikost odpudivé a přitažlivé síly je řádově stejná) a částice se potom nacházejí navzájem v rovnovážné poloze,
pro atomy C je r0 = 0,155 nm
pro atomy H je r0 = 0,074 nm
pro molekuly vody je r0 = 0,3 nm
pro vzdálenost větší než je r0 je tato síla přitažlivá (přitažlivá síla převažuje nad sílou odpudivou), přičemž nejprve její velikost vzrůstá (úsek od průsečíku křivky s osou r k vrcholu křivky a potom s rostoucí vzdáleností velikost přitažlivé síly klesá k nule (ve velkých vzdálenostech částice na sebe téměř nepůsobí),
ve vzdálenosti menší než r0 působí mezi částicemi odpudivá síla (odpudivá síla převažuje nad sílou přitažlivou), přičemž se zmenšující se vzdáleností roste její velikost do nekonečna.
Srovnej s působením sil dvou závaží (částic) spojených pružinou ležících na vodorovné rovině.
Z těchto závěrů vyplývá, že: