Podle druhu elektrolytu a typu použitých elektrod mohou nastat tyto dva rozdílné případy.
jestliže
při průchodu proudu elektrolytem nedochází k chemickým změnám
(např. elektrolyt roztok CuSO4, elektrody Cu)
potom
VA charakteristika elektrolytického vodiče
můžeme tedy psát (jako u kovů)
jestliže
při průchodu proudu elektrolytem dochází k chemickým změnám
(např. elektrolyt roztok H2SO4, elektrody Pt)
potom
VA charakteristika elektrolytického vodiče
Ur nazýváme ROZKLADNÉ NAPĚTÍ
Z dané závislosti plyne:
jestliže U < Ur potom proud I zaniká
jestliže U > Ur potom se proud I s napětím U lineárně zvětšuje
potom můžeme psát
R představuje odpor elektrolytu (závisí na druhu a koncentraci roztoku a na poloze a velikosti elektrod)
VYSVĚTLENÍ SAMOTNÉHO JEVU
Při elektrolýze se platinové nebo uhlíkové elektrody pokrývají vodíkem a kyslíkem, takže vyloučený vodík a kyslík tvoří vlastně článek, jehož elektromotorické napětí je namířeno proti vnějšímu elektromotorickému napětí; uvedený jev se nazývá polarizace elektrod. Má-li tedy elektrolýza vůbec nastat, je třeba překonat polarizační napětí. Nejnižší napětí potřebné k tomu, aby při elektrolýze počal procházet proud, je právě rozkladné napětí. Polarizaci lze odstranit vhodnými látkami, které ruší polarizaci a nazývají se depolarizátory.
OBECNÉ VLASTNOSTI ELEKTRICKÉHO PROUDU V KAPALINÁCH
v okolí elektrolytu je magnetické pole,
elektrolyt se průchodem proudu zahřívá,
vzdálíme-li od sebe elektrody, nebo snížíme-li hladinu elektrolytu, proud se zmenší (platí tedy vztah R = ρ l / S, kde l je délka vodiče (tj. vzdálenost elektrod), S průřez vodiče (tj. obsah elektrod).
PODÍVEJ SE
Elektrolýza (vascak.com)