ELEKTŘINA A MAGNETISMUS

ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ↓A VLNĚNÍ

Elektromagnetická interakce, Maxwellovy rovnice

Úvaha:

ELEKTROMAGNETICKÉ KMITÁNÍ

velikost okamžitého napětí je pouze funkcí času

potom ale

periodické změny magnetického a elektrického pole jsou vázány na elektrický náboj a jeho pohyb

ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ

velikost okamžitého napětí je funkcí času a místa

proto

periodické změny magnetického a elektrického pole na existenci nabitých těles vázány být nemohou

(šíří se v prostoru i bez elektrických nábojů - ve vakuu)

Víme:

A

jakákoliv časová změna magnetického indukčního toku je provázena vznikem časově proměnného elektrického pole

jev nazýváme 

ELEKTROMAGNETICKÁ INDUKCE

(každá změna magnetického pole je provázena vznikem elektrického pole)

B

v polovině 19. stol. 

předpověděl teoreticky anglický fyzik J. C. Maxwell existenci opačného (inverzního) jevu

jev nazýváme 

MAGNETOELEKTRICKÁ INDUKCE

(každá časová změna elektrického pole vyvolává pole magnetické)

SHRNUTÍ

Jevy vznikající při změnách elektrického nebo magnetického pole jsou symetrické a navzájem propojeny. To je základní myšlenka tzv. TEORIE ELEKTROMAGNETICKÉHO POLE. Tato teorie jednotným způsobem popisuje všechny elektromagnetické jevy.

Souhrnný zápis této teorie představují MAXWELLOVY ROVNICE. Uvádějí se v integrálním nebo diferenciálním tvaru. Ukázka zápisu a stručný popis rovnic v integrálním tvaru pro vakuum: 

(vyjadřuje souvislost mezi intenzitou elektrického pole a elektrickým nábojem)

2. rovnice

(vyjadřuje poznatek, že neexistuje magnetický náboj)

3. rovnice

(vyjadřuje souvislost mezi intenzitou elektrického pole a časovou změnou magnetického indukčního toku)

4. rovnice

(vyjadřuje souvislost mezi magnetickou indukcí a časovou změnou toku elektrické intenzity)

POZNÁMKA: Popis daných rovnic je pro střední školu zjednodušen. 

FYZIKÁLNÍ INTERAKCE

Ve fyzice se existence elektromagnetického vzájemného silového působení se nazývá ELEKTROMAGNETICKÁ INTERAKCE. Je to jedna ze základních forem vzájemného působení hmotných objektů.

Zbývající doposud známé fyzikální interakce:

Tyto čtyři typy interakcí představují všechny elementární formy silového působení s nimiž se můžeme kolem sebe a v přírodě setkat.