ÚLOHA 1:

Do nádoby s kapalinou byla svisle zasunuta kapilára o poloměru 1 mm. Kapalina v ní vystoupila do výšky 1,8 cm nad volnou hladinu kapaliny v nádobě. Do jaké výšky vystoupí stejná kapalina, jestliže do ní zasuneme kapiláru o poloměru 3 mm? Předpokládáme, že kapalina dokonale smáčí stěny nádoby.

ÚLOHA 2:

Do vody jsou svisle zasunuty dvě skleněné kapiláry s poloměry 1 mm a 1,5 mm. Vypočtěte povrchové napětí vody, je-li rozdíl výšek vodních hladin při kapilární elevaci v obou kapilárách 4,9 mm. Hustota vody je 103 kg.m-3, tíhové zrychlení 9,81 m.s-2. Předpokládáme, že voda dokonale smáčí stěny kapilár.

(72 mN.m-1)

ÚLOHA 3:

Válcová cisterna na naftu je vysoká 6 m. Cisterna je naplněna naftou tak, že při teplotě 0°C je hladina nafty 20 cm pod okrajem cisterny. Při jaké teplotě by začala nafta z cisterny přetékat? Teplotní součinitel objemové roztažnosti nafty je  0,001 K-1. Objemovou roztažnost cisterny neuvažujeme.

(34°C)

ÚLOHA 4:

Co by se stalo, kdybychom lékařský teploměr ponořili do šálku s čajem, který má teplotu 70 °C?

ÚLOHA 5:

Petrolej o hmotnosti 0,8 kg má při teplotě 0°C objem 1 litr. Určete hustotu petroleje při teplotě 20°C. Teplotní součinitel objemové roztažnosti petroleje je 0,001 K-1.

(780 kg.m-3)

ÚLOHA 6:

Mějme rámeček s pohyblivou příčkou AB, ve kterém je vytvořena z kapaliny blána. Pohyblivá příčka AB délky 50 mm je v klidu, je-li zatížena závažím. Celková hmotnost příčky a závaží je 400 mg. Vypočítejte

• velikost výsledné povrchové síly působící na příčku,

• povrchové napětí kapaliny ve styku se vzduchem.

(3,9 mN, 39 mN.m-1)

ÚLOHA 7:

V jednom městě na Divokém západě za saloonem byla ráno teplota 5°C. Tou dobou byl stolitrový železný sud až po okraj naplněný petrolejem. Během dopoledne vytekly ze sudu 2 litry petroleje. Jaká teplota byla za saloonem v poledne?

(27°C)

ÚLOHA 8:

Vypočítejte povrchové napětí benzínu ve styku se vzduchem, jestliže v kapiláře o vnitřním průměru 0,40 mm vystoupí benzín do výšky 3,0 cm nad hladinu benzínu v širší nádobě. Hustota benzínu je 700 kg.m-3, tíhové zrychlení volte 10 m.s-2 a předpokládejte dokonalé smáčení.

(21 mN.m-1)

ÚLOHA 9:

Vypočtěte povrchovou energii kulové kapky vody o poloměru 2 mm. Povrchové napětí vody je 0,073 N.m–1. Kolikrát se zvětší povrchová energie, jestliže se tato kapka vody rozpráší na kapičky o poloměru 2.10–6 m?

(1000 krát)

ÚLOHA 10:

Tlustostěnnou trubičkou vykapalo 50 kapek vody o celkové hmotnosti 5 g. Etylalkoholu vykapalo toutéž trubičkou 100 kapek o celkové hmotnosti 3 g. Určete povrchové napětí etylalkoholu. Povrchové napětí vody je 0,072 N.m–1.

(22 mN.m-1)

ÚLOHA 11:

Byretou zakončenou hrdlem o vnějším průměru 1,2 mm vykapal objem 3 cm3 olivového oleje, přičemž se vytvořilo 220 kapek. Určete povrchové napětí olivového oleje, je-li jeho hustota 910 kg.m–3. Zúžení kapky při jejím odtržení neuvažujte.

(0,032 N.m-1)