Z praxe plyne:
Při zvyšování teploty pozorujeme u většiny kapalin zvětšení jejich objemu.
Potom obecně platí:
V ... objem kapaliny po zahřátí
V1 ... počáteční objem kapaliny (při teplotě t1)
Δt = t - t1 ... rozdíl teplot
β ... teplotní součinitel objemové roztažnosti kapalin
(βkapalin > βpevných látek)
např.: při 20 °C
βvoda = 1,8 ∙ 10-4 K-1
βpetrolej = 9,6 ∙ 10-4 K-1
βlíh = 11 ∙ 10-4 K-1
hodnoty β některých dalších kapalin v tabulkách
u kapalinových teploměrů
ρ ... hustota kapaliny po zahřátí
ρ1 ... počáteční hustota
Výjimku z tohoto pravidla vykazuje fyzikální jev
Při teplotě 0 °C led zcela neroztál a ve vodě zůstaly drobné krystalky ledu, střední vzdálenosti mezi molekulami krystalků ledu větší než v kapalném skupenství.
Další zvyšování teploty, tyto krystalky mizí a hustota vody se zvyšuje, objem se zmenšuje.
Při teplotě vyšší než 4 °C se voda chová už stejně, jako ostatní kapaliny.
Voda v rybnících, řekách a jezerech v zimních měsících zamrzá od povrchu (voda u dna má teplotu 4 °C) a vodní živočichové zimní období přežijí.
Rozsah teploměru (Sbírka řešených úloh KDF MFF UK v Praze)