Před řešením úloh se podívejte na tyto vyřešené příklady z Webové sbírky řešených příkladů Gymnázia Karviná.

ÚLOHA 1:

Vypočítejte frekvenci světla odpovídající krajním vlnovým délkám spektra viditelného záření.

(ff = 7,7.1014 Hz, fč = 3,8.1014 Hz)

ÚLOHA 2:

Vlnová délka červeného světla He-Ne laseru ve vakuu je 632,8 nm. Jakou vlnovou délku má toto světlo ve vodě? Index lomu vody nv = 1,33. 

(476 nm)

ÚLOHA 3:

Dva koherentní světelné paprsky dospívají do určitého bodu s dráhovým rozdílem 2,0 μm. Uvažte, zda se osvětlení v tomto bodě interferencí zesílí, popř. zeslabí v případech, že světlo je a) červené (660 nm), b) žluté (570 nm), c) fialové (400 nm).

(ka = 3 zesílí, kb = 3,5 zeslabí, kc = 5 zesílí)

ÚLOHA 4:

Na optickou mřížku s periodou 3 × 10-4 cm dopadá světlo o vlnové délce 550 nm. Určete úhly odpovídající směrům ohybových maxim 1., 2. a 3. řádu.

(alfa1 = 10,6°, alfa2 = 21,5°, alfa3 = 33,4°)

ÚLOHA 5:

Optická mřížka má 120 vrypů na 1 mm délky mřížky. Určete vlnovou délku monofrekvenčního světla štěrbinového zdroje, jestliže směry k maximům 1. řádu navzájem svírají úhel 8°.

(580 nm)

ÚLOHA 6:

Dráhový rozdíl dvou koherentních paprsků bílého světla je 2,50 mikrometru. Pro které vlnové délky ΛK viditelného světla (390 až 790 nm) nastává interferenční maximum?

(k = 4 ... 625 nm, k = 5 ... 500 nm, k = 6 ... 417 nm)

ÚLOHA 7:

Dvě rovnoběžné štěrbiny S1 a S2, jejichž vzájemná vzdálenost je 1 mm, jsou koherentními zdroji monofrekvenčního světla. Ve vzdálenosti 2 m je umístěno stínítko S, na kterém vznikají světlé a tmavé interferenční proužky. Určete vlnovou délku monofrekvenčního světla vysílaného oběma koherentními zdroji, jestliže vzájemná vzdálenost dvou světlých interferenčních proužků na stínítku je 1,2 mm.

(600 nm)