MECHANIKA
DYNAMIKA POHYBU HMOTNÉHO BODU
Posuvný pohyb po vodorovné a nakloněné rovině
Třecí síla a rozbor nakloněné roviny.
Kompletní rozbor pohybu tělesa při působení vnějších sil na toto těleso v různých situacích.
A) VODOROVNÁ ROVINA
A1) NA TĚLESO NEPŮSOBÍ ŽÁDNÁ VNĚJŠÍ SÍLA
FG … tíhová síla (FG = m · g)
působiště: těžiště (bod S)
FN … tlaková síla podložky
působiště: ve středu dotykové plochy tělesa s podložkou (bod A)
FG = - FN
FG + FN = 0
Těleso je v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém.
A2) NA TĚLESO PŮSOBÍ STÁLÁ SÍLA F1 (TŘENÍ ZANEDBÁVÁME)
a) F1 působí rovnoběžně s vodorovnou rovinou
FN = - FG a jsou kolmé na směr F1, proto nemají na těleso ve vodorovném směru pohybový účinek
z 2. NPZ plyne: F1 = m · a1
těleso se pohybuje se zrychlením o velikosti
a1 = F1/m
ve směru síly F1
b) F1 svírá s vodorovnou rovinnou ostrý úhel β
FN , FG opět nemají na těleso ve vodorovném směru pohybový účinek
sílu F1 rozložíme na 2 složky (sílu F11 a sílu F12)
pohybový účinek z nich má pouze síla F11
navíc platí F11/F1 = cos β
F11 = F1 · cos β
těleso se pohybuje se zrychlením o velikosti
a11 = F11/m = (F1.cosβ) /m
přičemž a11 < a1
c) velikosti tlakových sil na podložku v případě a) a b)
v případě a)
tlaková síla = tíhové síle
F = FG = m · g
v případě b)
tlaková síla = tíhová síla
složka F12 síly F1 (těleso "nadlehčuje")
F = FG – F12
F = m · g – F1 · sin β
A3) NA TĚLESO PŮSOBÍ STÁLÁ SÍLA F1 (TŘENÍ NEZANEDBÁVÁME)
FG … tíhová síla
FN … tlaková síla podložky
F1 … vnější síla působící rovnoběžně s podložkou
Ft ... TŘECÍ SÍLA (plošná brzdící síla působící proti směru pohybu)
vlastnosti TŘECÍ SÍLY:
působiště na stykové ploše obou těles
nezávisí na obsahu stykových ploch
je přímo úměrná velikosti kolmé tlakové síle
matematicky: Ft = f · FN
f = SOUČINITEL SMYKOVÉHO TŘENÍ
vlastnosti f
fyzikální veličina
je bez jednotky
závisí na jakosti stykových ploch
Z obrázku vyplývá, že na výsledný pohyb mají vliv tyto dvojice sil:
a) Ft, FII … tělesem otáčejí (OTÁČIVÝ ÚČINEK, d velmi malé, zanedbáváme)
b) FI, F1 … těleso posouvají (POSUVNÝ ÚČINEK), jakým směrem a jak o tom rozhoduje jejich vzájemná velikost
FI má stejnou velikost jako síla třecí Ft, proto budeme porovnávat sílu F1 se sílou třecí (Ft)
Mohou nastat tyto 3 případy:
F1 > Ft
těleso se pohybuje se zrychlením
a = (F1 - Ft)/m
ve směru síly F1
F1 = Ft
těleso je v klidu nebo pohybu rovnoměrném přímočarém
F1 < Ft
těleso je v klidu
smykové tření bylo nahrazeno klidovým
B) NAKLONĚNÁ ROVINA
B1) NA TĚLESO NEPŮSOBÍ VNĚJŠÍ SÍLY (TŘECÍ SÍLY ZANEDBÁVÁME)
S … těžiště
FG … tíhová síla
FN ... tlaková síla podložky
F … výslednice sil FN a FG
její velikost: F = FG · sin β
potom pro velikost zrychlení platí:
a = F/m = (FG · sin β)/m = (m . g · sin β)/m = g · sin β
SHRNUTÍ
Pokud zanedbáváme tření, pohybuje se těleso po nakloněné rovině rovnoměrně zrychleným pohybem se zrychlením
a = g · sin β
směrem dolů, kde g je tíhové zrychlení a β je úhel, který svírá nakloněná rovina s rovinou vodorovnou.
B2) NA TĚLESO PŮSOBÍ STÁLÁ SÍLA F1 VE SMĚRU ROVNOBĚŽNÉM S NAKLONĚNOU ROVINOU SMĚREM VZHŮRU (TŘENÍ ZANEDBÁVÁME)
F … výslednice sil FG, FN
výsledný pohyb tělesa závisí na směru a vzájemné velikosti sil F a F1
F1 > F
těleso se pohybuje se zrychlením
a = (F1 - F)/m
směrem vzhůru po nakloněné rovině
F1 = F
těleso je v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu
(a = 0)
F1 < F
těleso se pohybuje se zrychlením
a = (F - F1)/m
po nakloněné rovině směrem dolů
B3) NA TĚLESO NEPŮSOBÍ VNĚJŠÍ SÍLY (SÍLU TŘENÍ UVAŽUJEME)
FN … tlaková síla podložky
FG … tíhová síla
Ft … třecí síla
platí: FG = m · g Ft = f · FN
F1, F2 jsou složky síly FG
FG = F1 + F2
pro velikosti F1 a F2 platí:
F1 = FG · cos β
F2 = FG · sin β
Odvození vztahu pro výsledné zrychlení tělesa a: (pro zájemce)
síly FN a F1 nemají vliv na pohybový účinek tělesa (FN + F1 = 0)
výsledná síla:
F = FG + Ft + FN
F = F1 + F2 + Ft + FN (FN + F1 = 0)
F = F2 + Ft (opačný směr)
pro velikost F: F = F2 - Ft
nyní dosadíme za jednotlivé síly
F = m . a (2. NPZ)
F2 = FG · sin β
Ft = f · FN = f · F1 = f . FG · cos β
po dosazení
m . a = FG . sin β - f . FG · cos β = m . g · sin β - f . m . g . cos β
po vykrácení m dostaneme
a = g · sin β - f . g . cos β
a = g · (sin β - f . cos β)
SHRNUTÍ
Pokud uvažujeme tření a vnější síla na těleso nepůsobí, pohybuje se těleso po nakloněné rovině se zrychlením
a = g.(sinβ - f.cosβ)
směrem dolů, kde g je tíhové zrychlení, f je součinitel smykového tření a β je úhel, který svírá nakloněná rovina s vodorovnou rovinou.
ZAJÍMAVOSTI vyplývající z uvedeného vztahu:
zrychlení tělesa na nakloněné rovině nezávisí na jeho hmotnosti
jestliže f = tg β potom je zrychlení nulové (a = 0) a těleso sjíždí pohybem rovnoměrným přímočarým po nakloněné rovině směrem dolů
jestliže f < tg β potom je a > 0 a těleso sjíždí pohybem rovnoměrně zrychleným po nakloněné rovině směrem dolů