1897
atom je kulička o poloměru 10-10 m , uvnitř této kuličky je rovnoměrně rozložen kladný náboj, v kterém "plave" tolik elektronů (jako rozinky v pudinku), že atom je navenek neutrální
nedostatek
nevysvětluje původ sil, které brání tomu, aby se kladný náboj nerozletěl působením odpudivé Coulombovské síly
1911
podnětem pro změnu názoru na struktury atomu byl objev atomového jádra
atom skládá z kladně nabitého jádra, kolem kterého obíhají záporně nabité elektrony obdobně jako planety obíhají Slunce
nedostatek
pohybující se elektron kolem jádra vysílá elmag. záření a tudíž ztrácí svou energii a rychle padá působením přitažlivé elektrické síly do jádra (zhroucení atomu)
1913
založen na dvou postulátech
1) Elektron se může bez vyzařování energie pohybovat kolem jádra jen po určitých drahách (orbitech).
2) Elektron vyzařuje nebo přijímá energii pouze při přechodu z jednoho stacionárního stavu do druhého, přičemž platí
E = En - Em = E3 - E2 = h . f
vysvětloval
čárový charakter atomového spektra (každá čára představuje vyzářenou energii určité frekvence)
základní a excitovaný stav atomu (základní stav = stav s nejnižší energií, excitované stavy = stavy s vyššími hodnotami energie)
kvantování energie = univerzální vlastnost objektů mikrosvěta
nedostatek
model není prostorový
elektron se pohybuje po elipsách
každý elektron charakterizován čtyřmi kvantovými čísly
počet a uspořádání elektronů se řídí Pauliho vylučovacím principem
1926
zavádí pravděpodobnostní výskyt elektronu v atomu
pracuje s vlnovou funkcí ψ (matematická funkce popisující přípustný stav částice, v podstatě vyjadřuje závislost amplitudy de Broglieovy vlny na prostorových souřadnicích a čase)
kvantový stav = fyzikální stav mikročástice přípustný z hlediska kvantové teorie
druhá mocnina ψ2 vyjadřuje hustotu pravděpodobnosti výskytu částice v prostoru
Heisenbergovy relace neurčitosti
hodnota redukované Planckovy konstanty = 1,054 . 10-34 J.s (velmi malé číslo)
↓
na úrovni makrosvěta: v běžném životě člověka se neprojeví
na úrovni mikrosvěta: hmotnost elektronu (10-31 kg), rozměr atomu (10-10 m) se relace neurčitosti projeví naplno
buď víme, kde elektron je, ale nevíme nic o tom, kam a jak rychle se pohybuje;
nebo víme, kam a jak rychle se pohybuje, ale nevíme nic o tom, kde je
Relace neurčitosti na Wikipedii
Modely atomů na ČEZ.CZ
Modely atomů na JČU v Českých Budějovicích (v pdf)
Modely atomů na vertigolab