1) Elektromagnetická vlna má dvě navzájem neoddělitelné složky.

• složka elektrická - charakterizována vektorem E

• složka magnetická - charakterizována vektorem B

2) Vektory E a B jsou navzájem kolmé a jsou kolmé i ke směru šíření vlnění.

• postupná elektromagnetická vlna - souhlasná fáze E i B

• stojatá elektromagnetická vlna - fáze posunuta o π/2

3) Elektromagnetické vlnění je vlnění příčné.

4) Elektromagnetická vlna je lineárně polarizována (směr vektorů E a B se nemění).

• vektor E leží v rovině dipólu

• vektor B leží v rovině kolmé k dipólu

5) Ohyb a odraz elmag. vlnění se řídí stejnými pravidly jako mechanické vlnění.

• překážka = vodivá plocha, odraz musí splňovat zákon odrazu

• rozměry překážky srovnatelné s λ nebo menší - nastává ohyb

• rozměry překážky větší než λ - za překážkou stín

6) Interference (skládání) elektromagnetického vlnění je obdoba interference mechanického vlnění. Přímá a odražená vlna spolu interferují a výsledná amplituda závisí na dráhovém rozdílu Δl.

1. Δl = 2k . λ/2 (k = 0,1,2, ...) vlnění se setkávají se stejnou fází - zvětšení amplitudy - zesílení výsledného vlnění

2. Δl = (2k+1) . λ/2 (k = 0,1,2, ...) vlnění se setkávají s opačnou fází - zmenšení amplitudy - zeslabení výsledného vlnění

7) Šíření elektromagnetického vlnění.

• dlouhé a střední vlny (ohyb vlnění podél zemského povrchu) - příjem i v členitém terénu

• krátké vlny (odraz od ionosféry - ta se chová vůči elmag. vlnění jako vodivá plocha)

• velmi krátké vlny (VKV rozhlas a televize) - přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem