ÚVOD DO STUDIA FYZIKY

Skalární a vektorové fyzikální veličiny

ROZDĚLENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN

Podle zavedení, významu a použití dělíme fyzikální veličiny do několika skupin. 

První dělení je podle toho, zda daná fyzikální veličina popisuje nějaký fyzikální děj (proces, který probíhá v určitém čase) nebo fyzikální stav (popisuje fyzikální proces pouze v daném časovém okamžiku).

Pak dělíme fyzikální veličiny na:

Druhé dělení dělení fyzikálních veličin je na:

SKLÁDÁNÍ VEKTORŮ (základní operace s vektory)

Vektor = orientovaná úsečka, jejíž délka znázorňuje velikost vektoru (hodnotu veličiny) a její orientace směr vektoru.

 Umístění vektoru je určeno počátečním bodem (působištěm).

Vektorová přímka je přímka procházející počátečním a koncovým bodem vektoru.

Základní operace s vektory:

Podívej se na odkaz, vezmi do ruky tužku a načrtni si na papír! 

Popis a ukázka základních operací s vektory (zdroj: Fyzweb.cz)

PROCVIČOVACÍ ÚLOHY

Úloha 1

Je dána síla F o velikosti F = 12 N. Určete velikosti sil F1 = kF a F2 = F/k, kde k = 3.

Úloha 2

V určitém bodě tělesa působí současně dvě síly o velikostech F1 = 15 N a F2 = 20 N. Určete velikost jejich výslednice, jsou-li síly

Úloha 3

Dvě navzájem kolmé síly působící v jednom bodě mají velikost F1 = 4,5 N a F2 = 6,0 N. Určete velikost jejich výslednice