FYZIKA MIKROSVĚTA
ZÁKLADY KVANTOVÉ FYZIKY
Vnější fotoelektrický jev
Je jev, při němž uvolněné elektrony látku opustí a pohybují se v okolním plynu nebo vakuu.
Obecné schéma pokusu popisující vnější fotoelektrický jev
světelné záření dopadá okénkem na kovovou desku a uvolňuje z ní elektrony
ty jsou přitahovány k anodě
mřížka M slouží k rychlostní filtraci uvolněných elektronů
obvodem prochází tzv. fotoelektrický proud (výchylka na mikroampérmetru, Galvanometr)
PODÍVEJ SE: Vysvětlení fotoefektu na ASTRONUKLFYZIKA.CZ
Tímto pokusem bylo experimentálně zjištěno
k fotoemisi (uvolnění elektronů) dochází tehdy, je-li vlnová délka dopadajícího záření λ menší než určitá mezní hodnota λ0 (pomocí frekvence: f > f0)
pro λ > λ0 (f < f0) fotoelektrický jev nenastává
λ0 (f0) je pro různé kovy různá (stříbro λ0 = 264 nm - UV, cesium λ0 = 642 nm - viditelné)
fotoelektrický proud je přímo úměrný intenzitě dopadajícího záření
rychlost vyletujících elektronů z katody závisí jen na materiálu katody a na λ (f) dopadajícího záření a nezávisí na jeho intenzitě
energie elektronů uvolněných z katody se zvětšuje se zvětšováním frekvence dopadajícího záření (snižováním vlnové délky) a nezávisí na intenzitě dopadajícího záření
Nevysvětlitelné (na konci 19. století):
Proč uvolnění elektronu závisí na λ0 (f0)?
Proč energie a rychlost uvolněného elektronu nezávisí na intenzitě dopadajícího záření?