OPTIKA‎ > ‎

Optika - úvod

OPTIKA
    = obor fyziky zabývající se světlem, zákonitostmi jeho šíření a ději při vzájemném působení světla a látky
    = jeden z nejstarších oborů fyziky

Rozdělení :

  1. optika vlnová (zabývá se jevy potvrzující vlnovou povahu světla – např. interference, apod.)
  2. optika paprsková – geometrická (zabývá se jevy souvisejícími se zobrazováním optickými soustavami)
  3. kvantová optika (zabývá se ději, při nichž se projevuje kvantový ráz elmag záření – např. pohlcování a vyzařování světla)

  1. Základní pojmy

1.1. Světlo jako elektromagnetické vlnění

Světlo = elektromagnetické vlnění, vyvolávající v lidském oku vjem zvaný vidění

Fyziologický vjem zvaný vidění vyvolává elektromagnetické vlnění 
o frekvencích 7,7 . 1014 Hz až 3,8 . 1014 Hz.
Tomu odpovídají vlnové délky světla ve vakuu od 390 nm do 760 nm.

Světlo různých frekvencí vyvolává u člověka různý zrakový vjem , který charakterizujeme jako barvu světla (390 nm – fialová barva, 760 nm – červená barva).

Rychlost světla ve vakuu

c = 299 792 458 m .s-1
Při většině výpočtů vystačíme s přibližnou hodnotou
c = 3 . 108 m.s-1 = 300 000 km.s-1

Rychlost světla ve vakuu je největší mezní rychlost, kterou se mohou pohybovat hmotné objekty, a její velikost nezávisí na žádné jiné fyzikální veličině; je to univerzální fyzikální konstanta.