Nastává tehdy, jestliže světelné vlnění dopadá na rozhraní s překážkou a
za překážkou se šíří jinak, než odpovídá zákonu přímočarého šíření
světla
pokus: ohyb světelného paprsku na jehle, vlasu
vzniká ohybový obrazec charakteristický světlými a tmavými proužky interferenčních maxim a minim
vysvětlení: Huygensův princip – ohybové jevy jsou
výrazné, když rozměry překážky jsou velmi malé, nebo když je pozorujeme v
dostatečné vzdálenosti od překážky
ohyb světla je pozorovatelný pouze na úzkých štěrbinách, tenkých vlasových vláknech, jehlách apod.
Ohyb světla na dvou štěrbinách
a … šířka štěrbiny
b … vzdálenost štěrbin
Δs … dráhový rozdíl
α … odchylka rovnoběžných paprsků od původního směru
Potom pro interferenční maximum platí :
Δs = k . λ
b . sin α = k . λ
k … řád interferenčního maxima (k = 0,1,2)
λ ... vlnová délka světla
Optická mřížka = soustava velkého počtu štěrbin v malé vzájemné vzdálenosti
- vzdálenost sousedních štěrbin nazýváme perioda mřížky (mřížková konstanta)
- optické mřížky s velmi malou mřížkovou konstantou (až 1 000 vrypů na 1 mm délky mřížky) se využívají např. ve spektroskopii
- neporušená místa představují štěrbiny a vrypy jsou mezery mezi nimi
- maxima vyšších řádů vznikají symetricky na obě strany od maxima nultého
řádu, proužky pro každou barvu mají jinou polohu a vznikají tzv. mřížková spektra
|
|
