OPTIKA‎ > ‎

Disperze světla

DISPERZE SVĚTLA = fyzikální jev, při kterém se rozkládá bílé světlo na barevné složky




  • vzniká důsledkem závislosti rychlosti světla v látkách na frekvenci světla (rychlost světla se zpravidla s rostoucí frekvencí zmenšuje → ve vakuu k disperzi světla nedochází)
Rozklad bílého světla na barevné složky


Index lomu optického prostředí závisí na frekvenci světla a při normální disperzi se s rostoucí frekvencí zvětšuje.

Disperze dokazuje, že bílé světlo je světlo složené z jednoduchých (barevných) světel.

pokus: optický hranol


φ … lámavý úhel

na lámavých plochách optického hranolu se světlo láme dvakrát → hranolové spektrum (řada na sebe navazujících barevných proužků)

Bílé světlo se hranolem rozloží na spektrum, v němž jsou zastoupeny všechny barvy odpovídající paprskům monofrekvenčního světla v posloupnosti : červená (nejmenší hodnota indexu lomu), oranžová, žlutá, zelená, modrá, fialová (největší hodnota indexu lomu).


Poznámka : víme, že platí

f = v / λ = c / λ0
λ… vlnová délka světla v daném prostředí, λ0 … vlnová délka světla ve vakuu,
c … rychlost světla ve vakuu
n = c / v

λ = λ0 / n

V optickém prostředí o indexu lomu n je vlnová délka světla n-krát menší než ve vakuu.


Využití rozkladu světla:

při konstrukci hranolového spektroskopu

  • přístroj na studium složení světla
  • základní přístroj používaný ve spektrální analýze
  • obecné schéma :

kolimátor (štěrbina umístěná v ohnisku spojné čočky), optický hranol, stínítko
  • spektroskop (spektrum pozorujeme okem pomocí dalekohledu)
  • spektrograf (spektrum je zaznamenáno na fotografické desce nebo pomocí záznamového zařízení)
Skládání barev: