každá látka (těleso) se skládá z částic, které se neustále a neuspořádaně pohybují.

Každá molekulová soustava (těleso) potom má určitou vnitřní energii, která souvisí s jeho vnitřní částicovou strukturou. Je to stavová fyzikální veličina.

Značka vnitřní energie: U

Jednotka: J (joule)

Vnitřní energii můžeme změnit například
KONÁNÍM PRÁCE (například třením dvou těles po sobě, aj.)	TEPELNOU VÝMĚNOU (například ohříváním, ochlazením, aj.)
Zdroj: http://www.mvp.cufo.cz/materialy/7b4.jpg Zdroj: http://www.mvp.cufo.cz/materialy/7b1.jpg	Zdroj: http://www.mvp.cufo.cz/materialy/7a3.jpg Zdroj: http://www.mvp.cufo.cz/materialy/7a1.jpg
Vysvětlení	Vysvětlení
částice na styčných plochách se více rozkmitají a předají část své energie dalším částicím zvyšuje se teplota obou těles zvyšuje se jejich U	TEPELNÁ VÝMĚNA  = děj, při kterém neuspořádaně se pohybující částice teplejšího tělesa narážejí na částice studenějšího tělesa a předávají jim část své energie (v případě, že se tělesa nedotýkají, přenos energie z tělesa teplejšího na studenější se děje prostřednictvím tepelného záření)
pohyb tělesa rychlostí v po vodorovné podložce působením třecí síly Ft se těleso zastaví W = Ft . s W = Δ Ek úbytek Ek = přírůstek U	TEPLO (Q) je určeno energií, kterou při tepelné výměně předá teplejší těleso studenějšímu vlastnosti: značka: Q jednotka: 1J (joule) je to dějová fyzikální veličina definiční vztah: Q = c . m . Δ t c = konstanta (měrná tepelná kapacita tělesa) Teplo, které přijme chemicky stejnorodé těleso, je přímo úměrné hmotnosti tohoto tělesa a změně teploty.
Zobecnění ZÁKONA ZACHOVÁNÍ ENERGIE Při dějích probíhajících v izolované soustavě těles zůstává součet kinetické, potenciální a vnitřní energie konstantní.  E = EK + EP + U = konst.	Vlastnosti měrné tepelné kapacity tělesa (c): charakteristická pro danou látku pro daný teplotní interval je konstantní jednotka: [c] = J . kg-1 . K-1  c(H20) = 4 180 J.kg-1.K-1 - jedna z největších c, proto se využívá vody jako chladící kapaliny ve fyzice zavádíme i tzv. TEPELNOU KAPACITU TĚLESA (C) C = Q / ΔT jednotka: J . K-1 vztah mezi c a C: C = c . m

1) Kovová kulička o hmotnosti 0,1 kg spadne volným pádem z výšky 20 m do písku. O jakou hodnotu vzroste vnitřní energie kuličky a písku?
2) Dřevěná kostka o hmotnosti 5 kg je vržena rychlostí 10 m × s–1 po drsné vodorovné podložce a vlivem tření se zastaví. O jakou hodnotu vzroste vnitřní energie kostky a podložky?
3) Míč o hmotnosti 400 g spadl volným pádem z výšky 10 m na vodorovnou podlahu a odrazil se do výšky 6 m. O jakou hodnotu vzrostla při nárazu míče na podlahu vnitřní energie míče a podlahy?
4) Tenisový míček o hmotnosti 58 g narazil vodorovným směrem na svislou stěnu rychlostí 90 km × h–1 a odrazil se rychlostí 60 km × h–1. O jakou hodnotu vzrostla při nárazu vnitřní energie míčku a stěny?