Skládání vlnění

skládání = interference vlnění
  • k tomuto jevu dochází tehdy, šíří-li se prostředím více vlnění stejného druhu
  • uplatňuje se PRINCIP SUPERPOZICE
(probíhá-li prostředím současně několik vlnění, je výsledné vlnění prostředí dáno algebraickým součtem původních vlnění prostředí)

skládaná vlnění se mohou lišit:
  • vlnovou délkou
  • amplitudou
  • fází
  • směrem šíření
potom je výsledné vlnění značně složité

provedeme následující ZJEDNODUŠENÍ
  • budeme skládat pouze 2 vlnění stejného směru, která mají navíc stejnou amplitudu, vlnovou délku a budou se šířit prostředím stejnou rychlostí

vztah pro okamžitou výchylku prvního vlnění v bodu M, které se šíří daným směrem ze zdroje Z1:
vztah pro okamžitou výchylku druhého vlnění v bodu M, které se šíří daným směrem ze zdroje Z2:
pro výslednou polohu bodu M prostředí platí:

 o výsledku interference potom rozhoduje FÁZOVÝ ROZDÍL VLNĚNÍ Δφ


SHRNUTÍ: 
fázový rozdíl vlnění je přímo úměrný dráhovému rozdílu vlnění
(Δφ = k.d)

Speciální případy interference:

A
dráhový rozdíl je roven sudému počtu půlvln
potom

interferující vlnění se setkávají se stejnou fází

výsledná amplituda ym = ym1 + ym2

nastává

INTERFERENČNÍ MAXIMUM

B
dráhový rozdíl je roven lichému počtu půlvln
potom

interferující vlnění se setkávají s opačnou fází

výsledná amplituda ym = ׀ym1 - ym2׀
(pro ym1 = ym2 je ym = 0 a vlnění se vyruší)

nastává

INTERFERENČNÍ MINIMUM